"Vítejte v hlavním městě Praha"

Znak

Motto: Praga Caput Rei publicae

Praha je hlavní a současně největší město České republiky a 14. největší město Evropské unie. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda, ústřední státní orgány a vrchní soud. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.

Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má zhruba 1,3 milionu obyvatel. Pražská metropolitní oblast měla v roce 2004 (podle Eurostatu) zhruba 2 miliony obyvatel.

Zároveň je Praha také vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s výjimečně vysokou životní úrovní,přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy.Podle statistik Eurostatu je šestým nejbohatším regionem v Evropě. HDP na obyvatele v Praze dosahuje 172 % průměru celé EU (HDP na obyvatele ČR dosahuje pouze 80 %).Sídlí v ní 12 univerzit (vysokých škol univerzitního typu).

Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě.Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě,je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa, v roce 2007 navštívilo Prahu 4 009 000 turistů, což ji činí jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy. V roce 2006 byla na 8. místě nejnavštěvovanějších měst Evropy. Pak v roce 2007 na 7. místě. A v téhož roku na 19. místě nejnavštěvovanějších měst světa.

Astronomical Clock – Fantastic 600th anniversary Show ...

Počátky hradu a města Prahy

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů – poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární – dříve volutovou – keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6. století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky – začalo se rodit středověké město.

Karlův most 1357-1402 ...

Staroměstské náměstí ...

Václavské náměstí ...

Národní muzeum ...

Pohled na Vltavu ...

Vyšehrad ...

České pivo....

pivovarnictví má dlouholetou tradici a patří mezi nejznámější piva ve světě. Podle českých předpisů se pivem rozumí: pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu (§ 11 písm. a/ vyhlášky č. 335/1997 Sb.).

Pivo a česká kultura

Existuje jen málo tak zřejmých a osobitých prvků v našem životě, které jsou chápány jako pevná součást českého života, české společnosti a české kultury, jako je pivo. Má svou mnohasetletou historii, má svou současnost a není pochyb o tom, že má svou budoucnost. Je tedy možné se na pivo a jeho nedílnou součást, hospodu jako místo konzumace, dívat v několika rovinách. Z hlediska literárního je možno uvést jako jeho protagonisty takové osobnosti, jako byl Jan Neruda, Jaroslav Hašek, Karel Toman, Bohumil Hrabal a řada dalších. Vedle nich však existuje i řada těch, jejichž tvorba znárodněla a nabyla anonymního charakteru. Zatímco do poloviny 19. stol. jsou hospody převážně místem setkání vlastenců, hospody 2. poloviny 19. stol. tento společensko-politický rys ztrácejí a mění se v střediska sousedského soužití, na počátku 20. stol. do nich proniká bohémsko-anarchistický duch (Gellner, Neumann, Hašek, Toman, Šrámek) i zřetelný rys společenského rebelství.

„Dalším úhlem pohledu je hledisko jazykové – ne nadarmo je hovor spojený s popíjením oblíbeného nápoje častým tématem všech národních literatur,“ říká prof. PhDr. Jiří Kraus, DrSc., významný český bohemista a profesor z Karlovy univerzity. „Vždyť právě 19. století se svou snahou probojovat češtinu jako jazyk literární a veřejný považovalo hospodu a pití piva jako nápoje národního za významné prostředí národního uvědomění,“ dodává Jiří Kraus.

„Máme-li něco, co je v dnešní kosmopolitní době něčím typicky českým, co nás ovlivňovalo, utvářelo a pomáhalo uvědomovat si národní identitu, bylo tím a je naše pivo,“ poznamenává Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Proto je vztah mezi českou kulturou a pivem vazbou samozřejmou a logickou, kterou nemůžeme opomíjet,“ říká Jan Veselý.

Českou kulturu ovlivnilo pivo i z hlediska hudebního. Vedle lidových popěvků a pijáckých písní to byl např. Bedřich Smetana (vzpomeňme sbor z Prodané nevěsty, árie Jeníka a Kecala z téže opery apod.). A neméně významný je i odraz piva ve výtvarném umění. Kdo by neznal Ladovy ilustrace, díla Luďka Marolda, Karla Černého, Františka Tichého, E. A. Pittermanna-Longena a dalších. Pivo bylo po léta významným fenoménem ovlivňujícím českou kulturu a nepochybně ji bude ovlivňovat v celé její šíři i v budoucnu.